Bojové vozidlo pěchoty
Bojové vozidlo pěchoty (BVP) je vozidlo nadčasové konstrukce s vysokou pohyblivostí a výbornými manévrovacími schopnostmi, vybavené mohutnými zbraněmi a pancéřovou ochranou. Zvyšuje palebnou sílu a manévrovací schopnost mechanizovaných jednotek na bojišti a to i v případě použití zbraní hromadného ničení. BVP je určené pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motorizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka. Vozidlo je vyzbrojeno 73 mm kanónem vz. 71, spřaženým 7,62 mm tankovýmkulometem PKT a odpalovacím zařízením protitankových řízených střel AT-4 (tento typ reaktivních raket dokáže bez sebemenších potíží probíjet i pancíře novodobých tanků). V bočnicích a zadních dveřích jsou umístěny střílny pro dva kulomety a sedm samopalů. BVP má dále instalováno zařízení na tvorbu neprůhledné dýmové clony. BVP-1 díky svému pancéřování, hermetickému utěsnění korby a filtroventilačnímu zařízení tvoří spolehlivou ochranu osádky před účinky tlakové vlny a pronikavé radiace v případě použití jaderných zbraní, před účinky chemických a bakteriologických zbraní, před radioaktivním prachem při pohybu vozidla v zamořeném terénu. Existuje i vylepšená verze BVP 2, která je místo kanónu ráže 73 mm vyzbrojena rychlopalným kanónem 2A42 ráže 30 mm. Podvozek BVP se také stal základem nových i zcela odlišných zbraňových systémů, slouží např. jako vyprošťovací pásové vozidlo nebo jako průzkumné pásové vozidlo zvané Sněžka.
BVP1
BVP 1
Sovětské bojové vozidlo pěchoty BMP-1 vyráběné v československé licenci.BVP-1 je bojové obojživelné pásové vozidlo s vysokou pohyblivostí a pancéřovou ochranou určené pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motorizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla roku 1968 ověřovací série BVP-1. Po menších změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala do roku 1987. Celkem bylo vyrobeno 17 295 vozidel BVP-1 v základní verzi.
Jako první útvar ČSLA byl na BVP-1 v roce 1974 přezbrojen 49. motostřelecký pluk dislokovaný v Mariánských Lázních. V následujícím roce proběhlo přezbrojení 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře. V roce 1976 dokončil přezbrojení 10. motostřelecký pluk z Janovic. O rok později se vozidla BVP-1 dostala do výzbroje 3. a 79. motostřeleckého pluku. V roce 1978 byly přezbrojeny 62. a 9. motostřelecký pluk. Roku 1979 byly BVP-1 zavedeny do výzbroje 5. motostřeleckého pluku. V letech 1974 až 1976 byly přezbrojoveny 2 roty 8. (plně přezbrojen asi v roce 1979) a 63. motostřeleckého pluku (plně přezbrojen asi v roce 1980).
V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny všechny motostřelecké roty tankových pluků 1., 9. a 4. tankové divize. U zbylých tankových divizí toto přezbrojení proběhlo v roce 1982. K 1.7. 1988 se ve výzbroji ČSLA nacházelo 2074 kusů vozidel BVP–1.
| Název / Name | BVP-1 |
| Výrobce / Manufacturer : | ZTS Dubnica nad Váhom (stroje určené pro SSSR) PPS Detva (stroje určené pro ČSLA a export do dalších zemí – mj. NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko) |
| Prototyp vyroben / Prototype created : | 1968 (ověřovací série) |
| Vyráběn / Production period : | 1970 – 1987 |
| Vyrobeno kusů / # of produced : | 17 295 |
| Osádka / Crew : | 3 |
| Přepravní kapacita osob / Transported squad : | 8 |
| Technické údaje / Technical data | |
| Bojová hmotnost / Combat weight : (kg) | 13 000 ±2% |
| Celková délka / Overall length : (mm) | 6 735 |
| Celková šířka / Overall width : (mm) | 2 940 2 850 (šířka od vnějších okrajů pásů) |
| Celková výška / Overall height : (mm) | 2 068 (po kryt zaměřovače) 1 924 (po věž) |
| Světlá výška / Ground clearance : (mm) | 370 |
| Výzbroj / Armament | 73 mm kanón 2A28 – typ: poloautomatický s hladkým vývrtem hlavně – technická rychlost střelby: 8 – 10 výstřelů za minutu – metná dálka: 1 300 m – dostřel při výšce cíle 2 m: 765 m – nabíjení: poloautomatické – odměr: 360° – náměr: -4° až 30° (mířená střelba do 15°) – délka zákluzu: až 150 mm – střelivo: PG-15V – počet nábojů: 40 – uložení: otočný zásobník 7,62 mm spřažený kulomet PKT Odpalovací zařízení PTŘS Střílny pro střelbu z ručních zbraní: Držáky pro výzbroj osádky a výsadku: |
| Pancéřování / Armour | |
| Výkony / Automotive performance | |
| Pohonná jednotka / Engine : | UTD-20 – šestiválcový do V (pod úhlem 120°), čtyřdobý, kapalinou chlazený, vznětový – maximální kroutící moment: 980 (+49 / – 98) Nm – hmotnost: 665 kg + 5% – rozměry: – délka: 791 mm (včetně vyčnívajícího hřídele) – šířka: 1 150 mm – výška: 732 mm – kompresní poměr: 15,8 – objem válců: 15,9 l |
| Výkon motoru / Engine power : (kW) | 220 při 2 600 ot/min |
| Převodovka / Gearbox : | Mechanická, se stálým záběrem ozubených kol, synchronizovaná na 2., 3., 4. a 5. rychlostním stupni – počet rychlostních stupňů: 5 vpřed + 1 vzad – hmotnost převodovky s hlavní spojkou a planetovým směrovým ústrojím: 536 kg |
| Rychlost na silnici / Road speed : (km/h) | 65 (maximální) |
| Rychlost v terénu / Cross-country speed : (km/h) | 40 – 45 (průměrná na suché nezpevněné cestě) |
| Jízdní dosah po silnici / Cruising range, on road :(km) | 550 – 600 |
| Jízdní dosah v terénu / Cross-country cruising range : (km) | 350 – 400 |
| Svah / Gradient : (°) | 35 |
| Boční náklon / Side slope :(°) | 25 |
| Překročivost / Trench crossing : (m) | 2,5 |
| Výstupnost / Vertical obstacle : (m) | 0,7 |
| Brodivost / Fording depth :(m) | Vozidlo je schopno překonávat vodní překážky plavbou – maximální rychlost při plavbě vpřed: min. 7 km/h – maximální rychlost při plavbě vzad: asi 2 km/h |
| Poznámka / Note | Průměrná spotřeba oleje: 2,8 l/100 km
Objem palivových nádrží: 462 l Elektrická síť: Ochrana proti ZHN: Klimatizace: Požární zařízení: Maskovací prostředky: Zaměřovací, pozorovací a orientační přístroje: Kombinovaný dalekohled velitele TKN-3B Infrahled řidiče TVNO-2 Přístroj pro denní pozorování TNPO-170 Přístroj pro denní pozorování za plavby TNP-350B Gyropolokompas GPK-59 Spojovací prostředky: Tankové hovorové zařízení: R-124 |
BVP 2
BVP 2
Sovětské bojové vozidlo pěchoty BMP-2 vyráběné v československé licenci.
BVP-2 je lehké bojové obojživelné obrněné pásové vozidlo určené pro zvýšení pohyblivosti a palebné síly motorizovaných jednotek a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka.
K vedeniu boja s možnými prostriedkami vrátane tankami a bojovými vrtuľníkmi je vozidlo vyzbrojené 30 mm automatickým kanónom 2A42, ktorý je stabilizovaný v dvoch rovinách a 7,62 mm tankovým guľometom PKT. Na veži je umiestnené odpaľovacie zariadenie pre protitankové riadené strely (Konkurs) a vo vozidle je umiestnené zariadenie ktoré umožňuje po namontovaní riadiaceho pultu z vozidla streľbu PTRS aj mimo vozidlo. Vodné prekážky môže BVP-2 prekonávať plávaním. Na vozidle a vo vozidle sú inštalované zariadenia určené k ochrane osádky proti účinkom tlakovej vlny a prenikavej radiácie, na ochranu proti chemickým zbraniam ako i na ochranu pred rádioaktívnym prachom za jazdy v zamorenom priestore.
Na vytváranie dymovej clony je vozidlo vybavené zadymovacím generátorom a súpravou zadymovacích granátometov, ktoré sú umiestnené na veži.
Bojová obsluha vozidla sa skladá z 10 osôb. Osádku BVP-2 tvorí veliteľ, vodič a operátor. Roj tvorí sedem osôb vyzbrojených organickou výzbrojou družstva. Roj môže viesť mierenú paľbu z ručných zbraní strieľňami lafetovanými v korbe vozidla. BVP je rozdelené na štyri priestory a to na motor-prevodový, vodičský, bojový a na priestor roja. Použitie dvojmiestnej veže veľkého priemeru s podstatne väčšou hmotnosťou si vyžiadalo zmenu korby najmä stropu a bojového priestoru. Bojový priestor je umiestnený v strednej časti korby vozidla za motorovým a vodičským priestorom. V tomto priestore je rozmiestnená výzbroj, munícia, pozorovacie a zameriavacie prístroje, riadiace pulty jednotlivých systémov a pracovné miesto pre veliteľa strelca-operátora. Priestor roja je umiestnený v zadnej časti vozidla. V porovnaní s BVP-1 je menší a je určený pre 6 osôb.
Palebné možnosti sa zvýšili nielen zabudovaním novej výzbroje, ale aj využitím veliteľa vozidla. Nové prvky výzbroje sú tvorené 30 mm kanónom 2A42 a PTRS Konkurs. Kanón je určený k boju s ľahko pancierovanými prostriedkami do vzdialenosti 1 500 m, kompletom PTRS na tanky do vzdialenosti 4 000 m, guľometom na živú silu do vzdialenosti 1 500 m a na vzdušné ciele v malých výškach kanónom do vzdialenosti 2 000 m, maximálny dostrel kanónu je 10 300 m. Streľbu z kanóna je možné viesť jednotlivými ranami i dávkou. Rýchlosť streľby s malou kadenciou je 200-300 rán/min, veľkou kadenciou 550 rán/min. K streľbe z kanóna sa používajú tri druhy munície – náboj priebojný svietiaci, trieštivý svietiaci a trieštivo-trhavo zápalný. Palebný priemer je 500 ks nábojov pre kanón, tie sú uložené v dvoch nábojových pásoch, ktoré sú umiestené v zásobníkoch a posúvané podávacím systémom kanónu. Na výcvik v nabíjaní je určený školský náboj. PTRS sa môže odpaľovať buď z odpaľovacieho zariadenia umiestneného na veži bez vystúpenia z vozidla, alebo mimo vozidla. Kadencia streľby je 2-3 odpálenia PTRS/min. Minimálna vzdialenosť streľby je 75 m.
Prvních třicet vozidel BVP-2 bylo do výzbroje 3. motostřeleckého pluku v Lounech zaváděno od roku 1983, jednalo se tedy o stroje vyrobené v SSSR. Sériová výroba BVP-2 v československé licenci totiž naběhla až v roce 1987. Dalšími útvary vyzbrojovanými tímto typem byly 79. a 63. motostřelecký pluk. K 1.7. 1988 se ve výzbroji ČSLA nacházelo 41 kusů BVP–2. K 31.10. 1990 československá armáda evidovala celkem 252 vozidel typu BVP-2. Do výzbroje československého vojska bylo zavedeno dohromady 280 exemplářů BVP-2.
Mezi roky 1987 až 1989 bylo v Československu vyrobeno celkem 344 kusů BVP-2 v základní verzi.
| Název / Name | BVP-2 |
| Výrobce / Manufacturer : | Podpolianské strojárne n. p., Detva |
| Prototyp vyroben / Prototype created : | ? |
| Vyráběn / Production period : | 1987 – 1996 (?) |
| Vyrobeno kusů / # of produced : | 344 (do roku 1989) |
| Osádka / Crew : | 3 |
| Přepravní kapacita osob / Transported squad : | 7 |
| Technické údaje / Technical data | |
| Bojová hmotnost / Combat weight : (kg) | 14 000 ±2 % |
| Celková délka / Overall length : (mm) | 6 735 |
| Celková šířka / Overall width : (mm) | 3 150 2 850 (šířka od vnějších okrajů pásů) |
| Celková výška / Overall height : (mm) | 2 450 (včetně světlometu pozorovacího přístroje) 2 250 (bez světlometu a odpalovacího zařízení) |
| Světlá výška / Ground clearance : (mm) | 420 |
| Výzbroj / Armament | 30 mm kanón 2A42 – typ: automatický – stabilizátor kanónu a spřaženého kulometu: 2E36-4 – rychlost střelby: – malá, počet výstřelů: 200 až 300 ran/min – velká, počet výstřelů: 550 ran/min – účinný dostřel na pozemní lehce pancéřované cíle: – protipancéřovými střelami 2 000 m – tříštivotrhavými střelami 4 000 m – účinný dostřel na vzdušné lehce pancéřované cíle letící podzvuk. rychlostí – do výšky: 2 000 m – do dálky: 1 000 m – maximální dostřel: 10 300 m – nabíjení: dvěma dělenými pásy ruční a pyrotechnické – stabilizátor: elektromechanický dvourovinový – navádění kanónu na cíl: řídícím pultem operátora nebo řídícím pultem velitele – střelivo: – tříštivotrhavé zápalné střely: 340 ks – protipancéřové střely se stopovkou: 160 ks 7,62 mm spřažený kulomet PKT Odpalovací zařízení PTŘS Střílny pro střelbu z ručních zbraní: Držáky pro výzbroj osádky a výsadku: |
| Pancéřování / Armour | |
| Výkony / Automotive performance | |
| Pohonná jednotka / Engine : | UTD-20 – šestiválcový do V (pod úhlem 120°), čtyřdobý, kapalinou chlazený, vznětový – maximální kroutící moment: 980 (+49 / – 98) Nm – hmotnost: 665 kg + 5% – rozměry: – délka: 791 mm (včetně vyčnívajícího hřídele) – šířka: 1 150 mm – výška: 732 mm – kompresní poměr: 15,8 – objem válců: 15,9 l |
| Výkon motoru / Engine power : (kW) | 220 při 2 600 ot/min |
| Převodovka / Gearbox : | Mechanická, se stálým záběrem ozubených kol, synchronizovaná na 2., 3., 4. a 5. rychlostním stupni – počet rychlostních stupňů: 5 vpřed + 1 vzad – hmotnost převodovky s hlavní spojkou a planetovým směrovým ústrojím: 536 kg |
| Rychlost na silnici / Road speed : (km/h) | 65 (maximální) |
| Rychlost v terénu / Cross-country speed :(km/h) | 40 – 45 (průměrná na suché nezpevněné cestě) |
| Jízdní dosah po silnici / Cruising range, on road : (km) | 550 – 600 |
| Jízdní dosah v terénu / Cross-country cruising range : (km) | 350 – 400 |
| Svah / Gradient : (°) | 35 |
| Boční náklon / Side slope : (°) | 25 |
| Překročivost / Trench crossing : (m) | 2,5 |
| Výstupnost / Vertical obstacle : (m) | 0,7 |
| Brodivost / Fording depth : (m) | Vozidlo je schopno překonávat vodní překážky plavbou – maximální rychlost při plavbě vpřed: min. 7 km/h – maximální rychlost při plavbě vzad: asi 2 km/h |
| Poznámka / Note | Průměrná spotřeba oleje: 2,8 l/100 km
Objem palivových nádrží: 462 l Elektrická síť: Ochrana proti ZHN: Klimatizace: Požární zařízení: Maskovací prostředky: Vrhač dýmových granátů 902 S Zaměřovací, pozorovací a orientační přístroje: Denní zaměřovač velitele 1PZ-3 Kombinovaný dalekohled velitele TKN-3B Infrahled řidiče TVNE-1PA Přístroj pro denní pozorování TNPO-170A Přístroj pro denní pozorování za plavby TNP-350B Gyropolokompas GPK-59 Spojovací prostředky: Tankové hovorové zařízení: R-124 |
BVP 3
BVP 3
BVP-3 je bojové pásové pancéřované vozidlo s vysokou pohyblivostí určené k přepravě osob po bojišti a k ničení obrněných cílů a živé síly protivníka. V současnosti je BMP-3 nejsilněji vyzbrojené bojové vozidlo pěchoty na světě.Počátky bojového vozidla pěchoty BMP-3 sahají do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy bylo rozhodnuto vyvinout kvalitativně vyšší náhradu za vozy BMP-1 a BMP-2, které v této době začaly být zaváděny do výzbroje sovětské armády. Hmatatelným výsledkem modernizačních snah se stal prototyp Objekt 688 (vycházející z projektu lehkého tanku Objekt 685), který se zapojil do zkoušek v roce 1981. V jejich průběhu došlo k radikální přeměně výzbroje vozidla. Původní věž připomínající svým provedením věž německého Marderu byla nahrazena novou, jenž tvořil zbraňový komplet 2K23 (sestávajícího z kanonu 2A70 ráže 100 mm a spřaženého kanonu 2A72 ráže 30 mm) schopný odpalovat PTŘS 9M117.
Upravené vozidlo se v roce 1986 zapojilo do vojskových zkoušek v Uzbekistánu a v Sibiřském vojenském okruhu. Výkonná výzbroj se v armádních kruzích stala předmět vašnivých diskuzí, protože něktéří důstojníci ji považovali až za příliš silnou pro prostředek kategorie BVP. Mnohem vážnějším problémem však bylo nešikovné řešení prostorů pro roj. I přes tyto výtky bylo roku 1987 rozhodnuto zavést Objekt 688 do výzbroje sovětské armády pod označením BMP-3.
Výroba začala nabíhat velmi pomalu a dále ji brzdilo postupné hroucení sovětského impéria na počátku devadesátých let. V prosinci 1991 jich bylo v evropské části Ruska rozmístěno pouze 35. Útvary vybavené BMP-3 jsou sice dislokovány především na Sibiři, nicméně celkový počet těchto vozidel používaných ruskou armádou výrazně nepřesahuje číslo 100.
Podvozek vozidla tvoří na každé straně šest pojezdových kol doplněných třemi vodícími kladkami. První, druhý a šestý pár pojezdových kol má hydropneumatické tlumiče. Vpředu je umístěno napínací, vzadu pak hnací kolo. Uprostřed přední části korby se nachází stanoviště řidiče, po jeho levici a pravici pak sedí dva příslušníci roje – kulometčíci, kteří během jízdy obsluhují dva v přídi umístěné kulomety PKT. Řidič i oba kulometčíci mají vlastní průlezy s poklopem opatřeným periskopy (řidič má pět periskopů, kulometčíci po jednom).
Ve střední části vozidla je umístěna plně otočná věž, kde se nachází pracoviště velitele a střelce. Ve věži je lafetován komplet 2K23. Jeho hlavní soušástí je kanon 2A70 ráže 100 milimetrů s hladkým vývrtem hlavně. Má náměr -6°až + 60°, zásoba munice čitá 40 kusů. Proti živé síle a nepancéřovaným cílům používá tříštivo-trhavou munici, 2A70 však zároveň slouží jako odpalovací zařízení pro protitankové řízené střely 9M117 o maximálním dosahu kolem 4 000 metrů. BMP-3 jich s sebou může vést šest až osm. Ve společném, ve dvou rovinách stabilizovaném bloku je spolu s 2A70 lafetován automatický kanon 2A72 ráže 30 mm s kadencí 300 ran/s. S oběma kanony je navíc ještě spřažen další kulomet PKT ráže 7,62 mm.
Automatizovaný systém řízení palby tvoří zaměřovač střelce 1K13-2 pro sledování pozemních cílů, zaměřovač velitele 1PZ-10, balistický počítač 1V539, laserový dálkoměr 1D16-2 (umístěný nad hlavní kanonu 2A70) a naváděcí jednotka pro PTŘS 9M117.
V zadní části vozu se nachází motor-převodový prostor s palivovými nádržemi. Pohonnou jednotku tvoří vodou chlazený vznětový motor UTD-29 s maximálním výkonem 368 kW. Nad tímto prostorem se nachází hlavní přepravní prostor pro pět vojáků. Vždy dva sedí na lavicích zády k sobě, pátý pak má sedačku v ose vozu hned za věží. Z důvodu značné stísněnosti celého výsadkového prostoru musí při výstupu vojáci použít jak zadní dvoukřídlé dveře, tak i rozměrné dvoudílné poklopy na horní straně korby.
BMP-3 se může pohybovat ve vodě za pomoci hydrodynamického systému s dvojicí vodních trysek. Samozřejmostí je filtro-ventilační zařízení, díky kterému vozidlo dokáže působit i v prostředí zamořeném ZHN. Obranné vybavení vozidla doplňují zadýmovcí granátomety ráže 81 mm vystřelované z dvojice třínásobných odpalovacích zařízení 902V.
I když BMP-3 velkého rozšíření z důvodu nedostatku financí v ruské armádě nedoznal, stal se celkem úspěšným exportním artiklem. Prvním a zároveň největším odběratelem se staly Spojené arabské emiráty, které objednaly celkem 448 exemplářů, jež byly dodávány v rozmezí let 1993 až 1997. Hlavním rozdílem oproti ruským strojům je uzpůsobení vozidel k provozu v pouštních podmínkách a zlepšení systému řízení palby spojené s instalací francouzské zaměřovací jednotky Namut na levé zadní straně věže. Víceméně stejné provedení objednal v počtu 55 kusů i Kuvajt. Dalším z uživatelů se stal Kypr, jenž 43 kusů BMP-3 získal v rozmezí let 1995 až 1996. Posledním zákazníkem je Jižní Korea, která v rámci deblokace ruského dluhu obdržela 30 exemplářů BMP-3.
Uživatelé: Rusko, Jižní Korea, Kuvajt, Kypr, Spojené arabské emiráty
Výrobce: Kurganmašzavod, Kurgan a KBP Tula, Ruská federace
Verze
BMP-3 – základní verze, pro kterou platí popis a TTD
BMP-3F – verze určená pro ruskou námořní pěchotu se zlepšenými nautickými vlastnostmi
BMP-3K – vozidlo velitele mechanizovaného praporu s rozšířeným spojovacím a navigačním vybavením
BMP-3M – modernizovaná verze BMP-3 se systémem Arena, novým motorem, zlepšeným systémem řízení palby a municí
BRM-3(K) Rys – průzkumné vozidlo
DZM – ženijní verze s ramenem opatřeným bagrovací lžící
BREM-L – vyprošťovací opravárenské vozidlo
2S31 Vena – samohybný minomet
9P157 Chrizantema – raketový stíhač tanků
9P162 Kornet – raketový stíhač tanků
Technicko-taktická data
Bojová hmotnost: 18 700 kg
Osádka: 3 (velitel, řidič, střelec)
Výsadek: 7
Rozměry:
– celková délka: 7 140mm
– délka korby: 6 850 mm
– šířka: 3 230 mm
– výška po vrchol věže: 2 300 mm
– světlá výška: 450 mm
Stoupání: 60%
Překročivost: 2,2 m
Výstupnost: 0,8 m
Pohonná jednotka:
– typ: UTD-29, vodou chlazený vznětový motor
– maximální výkon: 368 kW
Maximální rychlost:
– na silnici: 70 km/h
– plavby: 10 km/h
Jízdní dosah (silnice): 600 km
Výzbroj:
– kanon 2A70 ráže 100 mm se zásobou 40 ks munice
– kanon 2A72 ráže 30 mm se zásobou ?? ks munice
– 3 kulomety PKT ráže 7,62 mm se zásobou 6 000 ks munice
– 6 až 8 PTŘS 9M117
